Hry a aktivity

Zásobník her a aktivit

Rybář (hra na delegování)

Pomůcky: lahve, „udice“ – tyč s tkaničkou, na konci kulička.
Cíl: trénink motorické zdatnosti, delegování ve skupině.

Postup: lektor připraví několik lahví a udic, ve skupině se dohodnou, kdo bude rybář. Rybář má jen jednu ruku, druhou má znehybněnou šátkem. Má za úkol dopravit kuličku do lahve v domluveném časovém limitu. Skupina fandí a radí.
Můžete použít i jako soutěž skupin, ve skupině může být více rybářů, můžete stanovit krátký časový limit…
Vyhrává skupina, která má nejvíce rybářů.

Peříčko (hra na spolupráci ve skupině)

Pomůcky: stoly, peříčka.
Cíl: spolupráce, dohoda ve skupině.

Postup: lektor připraví několik větších stolů, pro každou skupinu jeden, na každém stole leží peříčko. Úkolem skupiny (max. 5 osob) je dopravit v co nejkratším časovém limitu peříčko z jedné strany stolu na druhou pouze foukáním. Nikdo se nesmí dotknout ani stolu, ani peříčka. Když peříčko spadne, skupina začíná znovu.

Poznej mě (komunikační hra)

Pomůcky: žádné.
Cíl: trénink neverbální komunikace-haptika.

Postup: účastníci jsou rozděleni na dvě skupiny. První skupina stojí v řadě a má zavázané oči, druhá skupina (max. 5 osob) prochází kolem a podává ruce komukoliv z první skupiny. Úkolem je poznat, kdo mi podal ruku.

Tiché narozeniny (komunikační hra)

Pomůcky: žádné.
Cíl: posílení neverbální komunikace, pobavení.

Postup: každý účastník musí bez mluvení vyjádřit pantomimicky den, měsíc a rok svého narození. Nedovoluje se ani malování, pouze využití různých prostředků neverbality.

Anagramy (icebreaker)

Pomůcky: papíry, tužky.
Cíl: relaxace, osvěžení, soustředění.

Postup: lektor/moderátor napíše na flip přesmyčku (anagram) a žádá účastníky, aby přehozením písmenek našli klíčové slovo – např. BUK I PERLA (REPUBLIKA), DAL KONI CEP (POKLADNICE).

Empatie (komunikační hra, odhad)

Pomůcky: žádné.
Cíl: trénink empatie a odhadu.

Postup: pět hráčů se postaví do řady čelem ke zdi. První začne dělat nějakou činnost, ostatní se dívají jinam. Druhý hráč za chvíli řekne „stop“. První zůstane v pozici, ve které právě byl, druhý se k němu otočí a podle strnulé pozice prvního hráče se snaží pochopit, jakou činnost první vykonával. Poté pokračuje v pravděpodobné činnosti. Po chvilce třetí hráč řekne „stop“, druhý znehybní atd.

Tým kardiochirurgů (vyjednávací hra)

Pomůcky: pracovní listy se seznamem žadatelů o transplantaci.
Cíl: posilování vyjednávacích dovedností, argumentace a týmové spolupráce.

Postup: účastníci jsou skupinou lékařů-kardiochirurgů, kteří se mají domluvit, komu z uvedeného seznamu čekatelů transplantují srdce. Všichni lidé uvedení v seznamu mohou srdce přijmout, všichni ho naléhavě potřebují (např. matka samoživitelka s 3 dětmi, umělec-homosexuál, 17letýuprchlík ze Sýrie, 25letý IT odborník…). Je na účastnících, aby se domluvili na základě jakých hledisek se budou rozhodovat, zda se dokážou domluvit nebo se skupina neshodne atd. Zajímavé je, když lektor účastníky rozdělí na dvě skupiny, každá si vytvoří svoje řešení a poté zvolení vyjednavači za každou skupinu jednají proti sobě a snaží se situaci vyřešit.
Na závěr hry skupina s lektorem diskutuje o tom, podle jakých kritérií se účastníci rozhodovali, jak si připravovali strategii, probírá se tvorba argumentů a způsob jejich uplatnění při jednání…

Můj svět (rozvoj kreativity, zpětná vazba)

Pomůcky: 1 flipchartový papír na osobu, pastelky, fixy.
Cíl: rozvoj tvořivého myšlení, zpětná vazba k  současné situaci.

Postup: každý účastník si na papír nakreslí svou mapu (může být i jednoduchý tvar např. kruh, ale mapa je vhodnější) a do něj si zakreslí, kdo do jeho mapy patří – lidi, zvířata, rostliny, skupiny, důležité předměty… a hlavně sebe tak, aby bylo vidět, jaké místo ve své komunikační mapě zaujímá.

Pak lektor klade otázky:
Jsi spokojen/a se svým světem?
Čeho máš dostatek?
Čeho se ti nedostává, chceš toho víc?
Čí mapa tě zaujala a proč?…
Výstupem je sebeuvědomění a ujasnění svých dalších záměrů.

Události 20. století (hra na komunikaci a týmovou spolupráci)

Pomůcky: kartičky s událostmi.
Cíl: komunikace, týmová spolupráce, posílení argumentace.

Postup: lektor si dopředu připraví kartičky s  významnými událostmi 20. století – např. útok na Pearl Harbor, první člověk na Měsíci, ženy v  USA získávají volební právo, vzniká komunistická Čína, první počítač na světě…Počet kartiček je libovolný – podle velikosti skupiny.
Účastníci jsou rozděleni do několika skupin a mají za úkol seřadit kartičky od nejstarší k  nejmladší. Nesmí používat internet ani jiné nápovědy. Nejúspěšnější tým je odměněn (např. čokoládou nebo diplomem).
Aktivitou se mimo jiné trénuje myšlení v  souvislostech, logika a schopnost domluvy a spolupráce ve velkém kolektivu.

Siluety (zpětná vazba)

Pomůcky: velké papíry, fixy, tužky.
Cíl: evaluace, zpětná vazba, mapa vztahů ve skupině.

Postup: každý člověk si nakreslí na velký papír svoji siluetu, označí ji svým jménem a na začátku kurzu ji přilepí na stěnu. Během kurzu do siluet ostatní píší vzkazy a ocenění. Na konci kurzu si všichni rozeberou svoje siluety a každý má právo se vyjádřit ke vzkazům, které v nich našel. Dopředu je nutné upozornit, aby účastníci psali vzkazy popisně, nehodnotícím způsobem.

Role (týmová hra)

Pomůcky: čtvrtky, fixy.
Cíl: pozorování, odhad partnera.

Postup: lektor připraví kartičky s  názvy rolí, vždy hromádku užitečných a neužitečných rolí. Užitečné role např.: sluníčko, manažer, usmiřovač, koumák, hledač nápadů, organizátor…; neužitečné role např.: mluvka, extrémista, vejtaha, sabotér, pochlebovač, velký šéf… Každý účastník si vylosuje po jedné kartičce z obou hromádek. Poté hraje vždy jednu roli, ostatní účastníci hádají, o co se jedná. V dalším kole hraje zase další roli, ostatní opět hádají její obsah. Na závěr může proběhnout diskuse o rolích v týmu a reflexe, jak je to v týmu, který mají účastníci v práci nebo který utvořili na kurzu.

Spojovník (hra na seznámení)

Pomůcky: žádné.
Cíl: seznámení, trénink paměti, spolupráce.

Postup: hraje se ve čtyřech krocích.
1. krok – účastníci se rozdělí do dvojic a mají 30 sec na to, aby našli 5 věcí, které mají společné (koníčky, rodinné zázemí, zkušenosti…).
2. krok – účastníci jsou ve trojicích a opět ve 30 sec hledají 3 věci, které mají společné. Pozor – musí jít o jiné věci než při prvním hledání ve dvojicích!
3. krok – účastníci pracují v pěticích a za stejných podmínek hledají 2 věci, které je spojují. Opět pozor, aby šlo o jiné věci než v  předešlých kolech.
4. krok – celá skupina pracuje dohromady, má 1 minutu a hledá 1 věc, která všechny spojuje – s výhradou, že musí jít o jinou věc než v minulých kolech.
Lektor může vždy po každém kole klást otázky po obtížnosti zapamatování; na závěr je dobré se ptát po strategii hledání témat..

Příjmení (rozdělení do dvojic)

Pomůcky: čtvrtky, fixy.
Cíl: rozdělování do dvojic, trénink pozornosti.

Postup: lektor vytvoří vždy po dvou kartičky se jmény, která se sobě hodně podobají, ale vždy je v nich malá odlišnost – např. CIMRMAN, ZIMMERMAN, ZIMMERNANN, ZIMERMAN, ZIMRMAN… Pak zadá úkol, aby se účastníci rozdělili do dvojic, které k sobě patří. Téměř vždy dochází k nepozornostem a účastníci se tím baví..

Osm nohou a tři ruce (energizer)

Pomůcky: větší místnost.
Cíl: spolupráce, relaxace, zábava.

Postup: soutěží spolu dvě skupiny o shodném počtu (5–15) hráčů. Vedoucí hry vždy oznámí určitý počet rukou a nohou (nebo i jiných částí těla) a každá skupina se pak rychle snaží zaujmout polohu, při které se země dotýká právě jen zadaným počtem rukou a nohou. Například skupinám po šesti hráčích vedoucí zadá: „Dvě ruce a pět nohou!“ a obě skupiny se rychle dohadují a zkoušejí, jak zaujmout polohu, při které se opírají a dotýkají země jen uvedeným počtem horních a dolních končetin. Každé družstvo má rozhodčího, který po zaujetí pozice skupinou počítá do třiceti nebo odměří patnáct vteřin. Skupina musí držet stabilitu, než je odpočítána. Vítězství skupin v jednotlivých kolech se sečtou a vítězná skupina je odměněna.

Tři muži v řece (hlavolam)

Pomůcky: žádné.
Cíl: pobavení, cvičení netradičního uvažování a logiky.

Postup: lektor dá skupině zadání: „Tři muži se koupali v řece, plavali, potápěli se, ale jenom dva vylezli z vody s mokrými vlasy. Proč?“
Skupina hádá důvody. Řešení: jeden byl holohlavý.

Tlak rukou (bioenergetika)

Pomůcky: žádné.
Cíl: uvolnění, mírná relaxace.

Postup: lidé si stoupnou vedle sebe do kruhu, natáhnou ruce do stran ke svým sousedům a napnutými dlaněmi se snaží přetlačit jejich dlaně. Poté uvolní napětí a po chvíli akci opakují. Napětí a poté uvolnění v dlaních a rukách se postupně přenáší do celého těla, lidé se odpočinou, uvolní se.

Stará opera (komunikační hra)

Pomůcky: žádné.
Cíl: cvičení postřehu, sledování komunikačních návyků.

Postup: účastníci sedí v kruhu na židlích. Lektor začne s příběhem: „Byl jsem pozván do Staré opery a přemýšlel jsem, co si vezmu s sebou, aby mě tam pustili.“ Poté řekne dvě věci, které má na sobě nebo s sebou jeho soused zleva, třeba: „Vzal bych si s sebou modrou tužku a zmuchlaný kapesník. A pustili by mě tam.“ S tím předá slovo sousedovi zprava, ten opakuje začátek příběhu: „Byl jsem pozván…“ a musí přidat rovněž dvě věci. Málokdo si hned uvědomí, že jde o něco, co vlastní jeho soused vlevo, tak chvíli trvá, než na to skupina přijde. Hra postupuje doprava, správné jsou vždy dvě věci od souseda nalevo. Lektor po každém nápadu jednotlivých účastníků odpovídá, zda by daného člověka do Staré opery pustili nebo ne. Hra může mít více kol, někdy je třeba skupině napovědět, upozornit na něco hodně zřetelného, aby přišla na princip hry.

Vykroč v kruhu (týmová hra)

Pomůcky: žádné.
Cíl: uvědomění si potřeby dohody a spolupráce.

Postup: lidé si stoupnou těsně vedle sebe do kruhu a udělají vpravo v bok. Poté se snaží sednout si na kolena kolegovi za sebou. Když se skupina stabilizuje a sedí celkem pevně, lektor jim zavelí, aby vsedě vykročili. Pokud se předtím dohodnou, jak budou postupovat, je to snadnější, když to nechají na metodě pokus-omyl, sesypou se na hromadu. Je z toho hodně zábavy a ze hry se dá vytěžit odkaz na potřebu pravidel před započetím akce, srozumitelnou dohodu a spolupráci.

Externalizace naladění (zjištění stavu skupiny)

Pomůcky: žádné.
Cíl: zapamatování jmen, zveřejnění aktuální skupinové nálady.

Postup: na začátku dne před vlastní prací požádáte každého účastníka, aby si zvolil přídomek, ideálně přídavné jméno, které ho pro tento den vystihuje – např. Unavená     Kristýna, Líný Pavel, Radostný Ondra. Napřed si přídomky všichni myslí jen v  duchu, potom jak sedí v kruhu nebo kolem stolů vždy řeknou jména všech před nimi i s přídomky a přidají svoje. Pokud chcete zvýšit náročnost aktivity, můžete zadat, že všechny přídomky musí nejen vystihovat dnešní stav účastníků, ale i začínat stejným písmenkem jako začíná jejich křestní jméno – Pobavená Pavla, Sladěný Slávek, Opatrná Olga…

Stavění věže (týmová hra)

Pomůcky: noviny, časopisy, pro každou skupinu stejný počet výtisků.
Cíl: poznat proces komunikace a týmové role.

Postup: rozdělíte účastníky do několika skupin, všechny skupiny mají stejný úkol – postavit z papíru co nejrychleji co nejvyšší věž, která vydrží stát bez jakékoliv opory. Mají k  dispozici pouze noviny a časopisy a z nich věž staví. Soutěž, během které lektor sleduje, jak se ve skupinách rozdělily role. Po ukončení akce účastníci diskutují, jak probíhal proces stavby, kdo měl roli výkonnou, kdo to řídil, kdo radil atd.

Jeptiška (hlavolam)

Pomůcky: žádné.
Cíl: trénink nerutinního uvažování.

Postup: lektor vypráví následující příběh: v hovorně ženského kláštera spolu hovořili mladý muž a starší řádová sestra. Když mladík odcházel, sestra ho políbila. Viděla to matka představená a vytkla jí: „Sestro, víš přece, že nesmíme líbat žádného muže. Můžeš mi vysvětlit, proč jsi to udělala? Čím je ti ten mladý muž?“ – „To snadno vysvětlím, matko,“ odpověděla jeptiška. „V jakém že jsme spolu vztahu? – Jeho matka mojí matky vlastní dcerou byla!“
Účastníci mají přijít na to, v  jakém byli vztahu jeptiška a mladík (buď byla jeho matka, nebo teta).

Dialog rukama (hra na uvolnění, komunikaci)

Pomůcky: papíry, nádoba.
Cíl: posílení atmosféry ve skupině, naladění se na neverbalitu druhých.

Postup: účastníci hrají ve dvojicích. Na složených papírcích jsou v  připravené nádobě napsána zadání, která má každý účastník za úkol pantomimicky tlumočit svému protějšku (např.: sanitka jede k  nemocnému a houká; dům má střechu izolovanou skelnou vatou..) – úroveň obtížnosti se upravuje podle možností skupiny. Každý účastník si vytáhne své zadání a postupně se navzájem snaží mimikou a gesty vysvětlit druhému ze dvojice, o co jde. Ten hádá a říká svůj názor. Pokud se trefil, nemluvící člen dvojice správnou volbu odsouhlasí a vymění si role. Hra je podobná známé hře Aktivity a dá se použít jako odlehčení, pro posílení koncentrace nebo jako podpora tématu např. neverbální komunikace atd.

Molekuly (energizer)

Pomůcky: svazek klíčů.
Cíl: pobavení, spolupráce.

Postup: účastníci se volně pohybují po místnosti (hrají atomy). Když vedoucí hry zavolá číslo (2, 4, 5…), musí se rychle spojit do příslušně velké molekuly.

Pohni zadkem! (energizer)

Pomůcky: židle, větší místnost.
Cíl: uvolnění, relaxace, kontakt.

Postup: ze židlí se udělá kruh, v jehož středu stojí lektor. Židlí je o jednu méně než všech lidí v  místnosti. Lektor vypráví příběh a účastníci si přesedají ze židle na židli, aniž vstali. Lektor se snaží dostat se k židli, a když se mu to povede, jde do středu ten, na koho židle nezbyla a hra pokračuje.

Hory, doly (energizer)

Pomůcky: židle.
Cíl: zábava, uvolnění.

Postup: lektor začíná a vypráví příběh. Když v příběhu zazní slovo hory, všichni musí co nejrychleji vylézt někam do výšky (na židle, stůl…), když zazní slovo doly, musí co nejrychleji na podlahu. Kdo nestihne, jde do středu a hra pokračuje.

Klíče (hra na seznámení)

Pomůcky: žádné.
Cíl: seznámit se, získat informace.

Postup: každý účastník si vytáhne svůj svazek klíčů a pak popisuje jednotlivé klíče – od čeho jsou. Např. toto je klíč od mého bytu a tady od domovních dveří našeho paneláku. A tuhle ozdobu jsem dostala od své dcery k  narozeninám… Získáte hodně informací neformálním způsobem. Doporučujeme použít u skupiny, která je extrovertovaná, introverti se někdy nechtějí tak rychle otevřít.

Kdo jsem (hra na seznámení)

Pomůcky: papír A4, tenké fixy.
Cíl: seznámit se, odhad partnera.

Postup: každý rozdělí A4 naležato na 4 oddělení a do nich nakreslí své záliby – 3x musí jít o pravdu, jednou o lež. Úkolem ostatních je odhadnout, co je pravda a co je lež. Lektor/moderátor začíná, pak následují ostatní. Příjemnější způsob seznámení než tradiční kolečko.

Rumcajs hledá Manku (icebreaker, hra na seznámení)

Pomůcky: post-it (lepíky), fixy.
Cíl: seznámit se, pobavení.

Postup: na papírky připravíte jména pohádkových bytostí, která se vyskytují ve známých dvojicích (Rumcajs-Manka, Hurvínek-Spejbl, Křemílek-Vochomůrka atd.). Každý papírek nese vždy jméno jednoho ze známé dvojice a první částí úkolu je, že si každý vytáhne svůj papírek z  ošatky nebo nádobky a najde si svého partnera do dvojice. Poté si spolu chvíli povídají a zjišťují o sobě zajímavé informace, protože druhou částí úkolu je, že jeden představí druhého celé skupině. Zábavná forma představení, uvolňuje prvotní napětí a napomáhá rychlému začlenění lidí do kolektivu.

Typické předměty (hra na seznámení)

Pomůcky: osobní předměty.
Cíl: seznámit se.

Postup: po zahájení kurzu požádáte skupinu, aby si každý její člen vybral ze své tašky, aktovky nebo kabelky tři předměty, které ho nejvíc charakterizují (např. diář, telefon, manikúra, balíček kapesníčků, peněženka, fotografie dětí…). Když má každý své tři předměty připravené, mají za úkol se představit pomocí těchto předmětů. Jiná a zajímavější varianta obligátního představovacího kolečka na úvod, lidé se dozví hodně o svých kolezích a spontánně se seznámí.

Malování podle diktátu (komunikační hra)

Pomůcky: flip, papíry, tužky, fixy.
Cíl: ujasnit si principy efektivní komunikace.

Postup: na flip lektor namaluje jednoduchý obrazec, otočí ho ke stěně, aby účastníci neviděli nákres. Někdo ze skupiny musí popisovat obrazec (bez NVK), účastníci malují, ale NESMÍ SE PTÁT! Potřeba rozboru a ZV po skončení aktivity.