Na lektora je hodně vidět. Proto drobné kazy, které v jiném povolání projdou, jsou tady zdaleka viditelné. A moc se nepromíjejí. Podívejte se na třináct možností, jak lektor může selhat, ztrapnit se nebo znechutit své posluchače.
- Improvizace („To téma jsem školil/a mockrát, připravovat se nepotřebuji.“)
Zapomínají se souvislosti, práce působí chaoticky, postup vzdělávací akce je nesystematický, důležitý prvek úplně vypustíte… - Podcenění publika či přímá lež („Tohle je skupina začátečníků, můžu si dovolit něco pominout!“)
I když „to ukecáte“, leckdo je ochoten si vaše informace ověřit; dnes díky internetu klidně i během školení. - Lektor se nechá odvést od řešeného tématu („Vidím, že vás zajímají nejen hodnotící pohovory, ale i time management. Není to sice naše dnešní téma, ale můžeme se na ně také podívat.“)
Jestli upravíte program a půjdete se skupinou k jinému tématu, zájemci to ocení, ale ostatní budou mít pocit, že nedostali, co měli slíbeno. - Probírání osobních záležitostí lektora („Když jsme byli s manželkou na dovolené na Maledivách…“)
Když na sebe hodně prozradíte, může se stát, že budete dostávat velmi osobní maily, že vám příště nabídnou menší honorář, že o vás bude tvrdit, že máte vztah s kolegyní… - Ztrapnění protivníka a nevhodná kritika („Pořád ryje, tak mu ukážu, kdo je lepší!“)
Působí to malicherně a mstivě a útok ze strany lektora postaví skupinu proti němu. - Odpovědět na otázku otázkou („Jaké řešení logistického řetězce nám navrhnete?“ – „No a co napadlo vás?“)
Taková reakce dělá dojem alibismu, nekompetentnosti, vymlouvání se nebo nedostatku vlastního názoru. - Obava emocionálně se projevit před skupinou
Lektor má právo se rozzlobit nebo rozesmát jako každý účastník vzdělávací akce. Ale – skupina nemá ráda, když lektor tzv. něco „neustojí“! - Navazování intimních vztahů („Když ona je tak pěkná…!“)
Role lektora přináší určitou moc – pro někoho je to afrodiziakum. Milostné a sexuální vztahy vzniklé v rámci vzdělávacího programu dokážou s autoritou i pozicí lektora nehezky zatočit. - Oslnění sám sebou (“Jsem fakt dobrý/á!“)
Hrozí nejvíce v první fázi lektorské kariéry, poté, co jste dostali mnoho ocenění, ale ještě jste neměli průšvih. - Nedostatečná ochrana know-how („To je přece kamarád, ten by mě nepodtrhl!“)
Poskytujete metodiku své práce, předáváte podrobné podklady či popisy kurzů, jdete hodně do hloubky při popisu své nabídky atd., spolupracujete v tandemu a sdílíte se – vrací vám to druhá strana stejnou měrou nebo? - Útoky na profesionální pověst („Kdo s vámi proboha probíral toto téma, to jsou úplné nesmysly!“)
Tím lektor vzbuzuje dojem osoby žárlivé, lidem je to trapné nebo k smíchu. - Vyhoření („Už aby to skončilo, taková otrava!“)
Syndrom vyhoření sice hrozí v každé profesi, ale málokde je tak vidět, jako při práci s lidmi. Vyhořelý lektor je nudný, nepřesvědčivý, „bez chuti a zápachu“. - Lektorská „nafrněnost“ („Já se na vás můžu vykašlat, lidi půjdou za mnou, ne za agenturou…“)
V této profesi je velmi málo jedinečných. Pozor – neplést se zdravým sebevědomím! Vědomí vlastní ceny je potřebné, zbytnělé ego nikoliv.
3 RADY LEKTORŮM:
- Když uděláte chybu, přiznejte to.
- Pracujte se zpětnou vazbou – pomáhá stát nohama na zemi!
- Měňte metody, techniky, způsob práce, prostředí, témata…rutina vede k pohodlnosti a ta k chybám!
Olga Medlíková